Slovenské plošné testovanie je inšpiráciou, hovorí významný český vedec

Autor: Roman Janciga | 9.12.2020 o 10:04 | (upravené 9.12.2020 o 10:18) Karma článku: 6,08 | Prečítané:  964x

Rozhovor s významným svetovým vedcom, imunológom prof. Václavom Hořejším o slovenskom projekte plošného testovania. 

V českých médiách je prof. Václav Hořejší častým hosťom. Ako popredný český vedec s medzinárodnou autoritou sa aktuálne pravidelne vyjadruje k rôznym otázkam, ktoré súvisia s pandémiou ochorenia COVID-19. Vo svojich vyjadreniach sa nevyhol ani plošnému testovaniu. Preto som pána prof. požiadal o rozhovor:

Dobrý deň, pán profesor

1.Pri pohľade zo Slovenska sa zdá byť situácia v ČR pomerne niekoľko týždňový lockdown bol nahradený pomerne uvolnenou atmosférou a na internete sa objavili fotky väčších skupín ľudí na uliciach a v baroch. Zároveň začalo opäť stúpať skóre v systéme PES. Aká je teda podľa Vás aktuálne epidemiologická situácia v ČR a aký vývoj  predpokladáte?


Situace není dobrá. V posledních dvou týdnech sice klesal počet nových případů, a také počet
hospitalizací a úmrtí, ale toto klesání bylo pomalé; v posledních dnech se tento trend dokonce
zastavil. Při nynějších denních počtech nových případů a hospitalizací se v jiných zemích
zavádí zpřísnění protiepidemických opatření, u nás se rozvolňuje…


2. Zaujali ma Vaše vyjadrenia o projekte celoplošného testovania na Slovensku v
českých médiách, mohli by ste v stručnosti pre slovenských čitateľov uviesť Vás názor
na túto vec?

Já si myslím, že Slovensko může být v tomto směru všem ostatním příkladem. Je
obdivuhodné, že se to podařilo zorganizovat a provést v tak krátké době. V Česku je to z
nějakých důvodů nemožné; je mi z toho smutno.


3. Na Slovensku vyvolalo v odborných kruhoch kritiku to, že testovanie bolo celoplošné,
pričom kritici navrhovali zamerať testovanie na najviac zamorené regióny a kritické
časti populácie. Celoplošné testovanie považujú za neefektívne a plytvanie zdrojmi.
Zástancovia celoplošnosti naopak poukazujú na prepojenosť jednotlivých
regiónov Slovenska a ich relatívnu malosť. Ak by ste mali v rukách vývoj v Českej
republike, akú stratégiu testovania by ste použil - testovalo by sa celoplošne alebo len
vo vybraných regiónoch?


Oba přístupy jsou dobré, ale já bych jednoznačně preferoval maximální rozsah, tedy
celoplošné testování – zvláště v Česku, kde neexistují velké rozdíly mezi regiony a kde počet
případů v populaci je mnohem vyšší než na Slovensku. V Česku ale nejsme schopni
zorganizovat ani tu skromnější regionální variantu…


4. Polemiky na Slovensku vyvovala aj povinnosť absolvovať test, pričom nesplnenie si
tejto povinnosti vyústilo v nutnosť človeka sa karantenizovať na 10 dní.
Aky je Váš názor na povinnosti ľudí v časoch pandémie a oprávnenie štátu tieto
povinnosti vyžadovať? Súhlasili by ste s povinnými testami v ČR?


Já bych jednoznačně preferoval nějakou formu povinného testování. Přístup, jaký byl zvolen
na Slovensku, by nám opět mohl být vzorem. Stát má mít v takové situaci právo zavést
v celospolečenském zájmu určitá omezení osobní svobody – a v tomto případě je to omezení
přece úplně minimální! Nynější situace vůbec jasně ukazuje, jak je důležitý silný a
akceschopný stát, a jak mylné jsou pravicové libertariánské koncepce „minimalistického“
státu. Jsem rád, že prakticky ve všech evropských státech vlády přistoupily k velkorysé
finanční podpoře lidí, kteří byli epidemickou situací kriticky ohroženi.


5. Diskusia sa na Slovensku viedla aj o spoľahlivosti antigénových testov, ktoré boli pri
projekte celoplošného testovania použité. Výsledkom je, že dodnes má veľa ľudí voči
 týmto testom nedôveru. Aký je Váš názor na prínos antigénových testov v manažmente
epidémie a sú podľa Vás vhodným testovacím nástrojom na masové testovanie
populácie?


Já jsem přesvědčen, že kvalitní antigenní testy jsou dokonce lepší než ty citlivější založené na
PCR. Uvádí se, že ty antigenní zachytí jen 70% případů ve srovnání s PCR. Je ale prakticky
jisté, že většina z těch rozdílových 30% připadá na vzorky, které už neobsahují aktivní virus,
ale jen jeho neinfekční pozůstatky, které u již vyléčených lidí mohou přetrvávat ještě 1-2
týdny a velmi citlivá detekční metoda PCR je stále ještě zachycuje. Takoví lidé už většinou
nepředstavují téměř žádné riziko šíření choroby a zůstávají v karanténě zbytečně.

 

Životopis prof. Hořejšího:

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_Ho%C5%99ej%C5%A1%C3%AD

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

Dobré ráno

Dobré ráno: Matovič ponížil Slovensko

Problémom nie je Sputnik, ale správanie expremiéra.

Návrat do škôl: Akú platnosť bude mať test v mojom okrese? (otázky a odpovede)

Od 26. apríla sa triedy otvoria podľa situácie v danom okrese.


Už ste čítali?